Obrázky-popisky
1. Temeno 12.Pochva
2. Čelo 13.Hleznový kloub
3. Spodní čelist 14.Rousy
4. Žuchva 15.Val kopyta
5. Hrdlo 16.Patka
6. Plece 17.Kořen ocasu
7. Předloktí 18.Hýždě
8. Přední koleno 19.Záď
9. Korunka 20.Bedra
10. Korunkový kloub 21.Kohoutek
11. Spěnkový kloub 22.Hříva
1.lebka 16.kost korunková
2.očnice 17.kost kopytní
3.stoličky 18.kosti sezamské
4.špičáky 19.hlezno
5.řezáky 20.kost holenní 6.lopatka 21.koleno
7.kost ramenní 22.žebra
8.kost hrudní 23.kost kyčelní
9.kost loketní 24.kost stehenní
10.kost vřetenní 25.velký chochlík
11.zápěstí 26.kost sedací
12.vnitřní bodcová kost 27.obratle
13.vnější podcová kost 28.lopatková chrupavka 14.kost záprstní 29.nosič
15.kost spěnková 30.spodní čelist
31.čepovec
Okruhy otázek pro
zkoušky základního výcviku jezdce:
1. Zkratka mezinárodní jezdecké federace.
2. Kdo organizuje jezdec.sport v České republice.
3. Popis koně (části těla, tvary hlavy,…)
4. Barvy koní.
5. Získané a vrozené znaky u koní.
6. Tělesná teplota koně.
7. Základy krmení a napájení koní (základní krmiva, spotřeba vody,…)
8. Zásady bezpečnosti práce při ošetřování koní a přístup ke koním.
9. Ošetřování koní před a po výcviku.
10. Podkování a ošetřování kopyt.
11. Základy chovu koní.
12. Nemoci koní a jejich léčení.
13. Úrazy koní a jejich ošetření.
14. Zlozvyky koní.
15. Očkování pro koně i jezdce.
16. Zásady první pomoci.
17. Nohosled koně v základních chodech.
18. Základní chody koně.
19. Ochranné pomůcky koně při výcviku a soutěžích.
20. Ochranné pomůcky pro jezdce.
21. Úbor a výstroj jezdce při tréninku a soutěžích.
22. Popis jezdecké výstroje (sedlo, uzdečka,…)
23. Pomocné otěže.
24. Popis správného sedu.
25. Pomůcky jezdce, kterými na koně působí a jejich použití (krok, klus,cval,zastavení, couvání).
26. Chování jezdce s koněm při vjezdu na veřejnou komunikaci.
27. Čím se řídí jednotlivé soutěže všech disciplín jezdeckého sportu.
28. Doklady jezdce a koně potřebné ke startu na závodech.
29. Jak staří koně se mohou poprvé účastnit soutěží.
30. Základní znalost pravidel.
31. Popis drezurního obdélníku a cviky.
32. Hodnocení soutěží (drezura,skok)
33. Pravidla na opracovišti.
34. Vzdálenost kavalet (pro krok, klus,cval).
Zkouška ZZVJ - všeobecná licence, se skládá ze čtyř částí:iny
- Drezurní úloha
Předvádí se drezurní úloha Z1 nebo Z2 v drezurním obdélníku 20x40 m v chodech střední krok, pracovní klus, pracovní cval, cviky se provádějí podle drezurní úlohy, kterou nahlas předčítá pomocník. Drezurní úlohy musíš ale znát zpaměti, protože, když bude foukat vítr, neuslyšíš co ti předčítá!!! Jakou drezurní úlohu adepti pojedou se losuje na začátku zkoušek a vylosovanou úlohu rozhodčí oznámí před zahájením zkoušek a všichni účastníci jedou stejnou úlohu.
Pozdrav provádíme vždy pravou rukou! Rukavice jsou hezké bílé. Snaž se vypadat sebevědomě a usmívej se. Vyjížděj rohy a dělej kruhy a ne šišky a nezapomínej, kde je písmeno X ! (kde je?:o). Je důležité, aby bylo vidět že zvládáš sebe i koně.
Vytiskni si úlohy, ať je máš kdykoliv při ruce. Na A4 papír si namaluj drezurní obdélník a nakresli si trasu i s popisem úlohy. Doma v pokoji si přilep papíry s drezurními písmeny na zeď a zkoušej si jezdit drezurní úlohy. Já jsem to tak dělala :o)) a pomohlo to.
- Předvedení koně
Koně předvádíme ve vyhrazeném prostoru na uzdečce a na otěžích a bez jakýchkoli chráničů. Nesmíme nikdy zapomenout, že předvádíme koně a ne sebe, takže celou dobu udržujeme koně v co nejlepším postoji a pohybu. Je potřeba, aby vodič šel stejným tempem a pokud možno i stejnou nohou jako kůň.
Předvedeme koně v kroku, na rozhodčím určeném místě zastavíme, předkročíme před koně a postavíme ho do zootechnického postoje, tj. aby kůň stál rovně a aby byly vidět od rozhodčího všechny končetiny koně.
Představíme nahlas a srozumitelně koně tak, aby to slyšeli i diváci - musí se říkat, že kůň ten a ten je po otci... a z matky... a představíme vodiče - tj. sebe a pokračujeme na pokyn rozhodčího krokem. V určeném místě naklušeme. Koně obracíme na pravou ruku.
Pozor na upravenost a čistotu koně i vodiče! A nezapomenout na úsměv!
- Skoková zkouška - parkur
Provádí se jak cvalová, tak i klusová částkoniny
- Skoková zkouška - parkur
Provádí se jak cvalová, tak i klusová částkoniny
Parkur je o výšce 70 - 90 cm (většinou kolem 80 cm).
Zde je důležité, správné vedení koně, působit jistě a hlavně nezabloudit a přeskákat překážky ve správném pořadí. Jeď tak, jako jezdíš jindy u vás na jízdárně, jinak zblbneš sebe i koně. Tady už je pozdě experimentovat a hnát koně co to dá, není to závod ale zkouška. Nezmatkuj a neotáčej se, když za tebou něco bouchne a soustřeď se na další překážku:o))
- Teoretická zkouška - TEST
Teorie se skládá z testu, kde je 35 otázek, z nich má být min. 30 správně zodpovězeno a máš na to 45 minut. To je necelá minuta a půl na otázku, takže je lepší rychle test projít zaškrtat odpovědi, které bezpečně znáš a tím získáš čas k zamyšlení na zbytek otázek. U většiny otázek už jsou napsané odpovědi A, B, C, a ty jen zaškrtneš správnou z několika možností. To se ošulit nedá, zde ti úsměvy nepomůžou, je třeba umět a znát…
Opět platí, nevyšilovat, je to jak ve škole při písemce, buď v klidu, protože to všechno znáš z Konin:o)
- Hodnocení zkoušky základního výcviku
- V drezúře jsou hodnoceni uchazeči v základních chodech – krok, klus, cval, provedení kruhu, srovnání koně a zastavení. Základním hodnocením je sed a vliv jezdce.
- Ve skoku na parkuru je základním kritériem hodnocení – rovnováha, styl jezdce.
- V teoretické zkoušce základní znalosti formou testu – min.30 správných odpovědí (z 35 otázek) = splnil.
Jednotlivé části zkoušky jsou hodnoceny výrokem komise – splnil / nesplnil.
Pro hodnocení praktických částí zkoušky nejsou uplatňována ustanovení pravidel jezdeckého sportu.
Na závěr zkoušek proběhne vyhodnocení uchazečů. Po ukončení zkoušek vypracuje komise „Protokol o zkouškách“ pro příslušný oblastní výbor a sekretariát ČJF. Na jeho základě bude účastníkům zkoušek, kteří splnili, vydána „Licence jezdce“.